Neználek ve Slunečním městě

K nejoblíbenější četbě českých dětí v 60. a 70. letech minulého století byly knihy Nikolaje Nosova o příhodách "malíčka" Neználka a jeho kamarádů. Po víceméně "realistických" Neználkových příhodách vyšel v roce 1961 překlad Neználek ve Slunečním městě a později také Neználek na Měsíci. Do Slunečního města byla poměrně nepozorovaně začleněna diskuse o výhodách a nevýhodách života v utopické společnosti, která měla řadu rysů společnosti komunistické. České děti samozřejmě tyto ideové koncepty vnímaly nanejvýš jen podprahově a užívaly si jak krkolomných dobrodružství malých cestovatelů, tak i geniálních obrázků Jaromíra Zápala (1923 - 1984), které svou kvalitou předstihovaly sovětské originály.

Zápalovy obrázky se staly součástí dětství mnoha tehdy ještě budoucích českých výtvarných umělců. Na příkladu ironického remixu Sluneční stát (2002) od Pavla Karouse (nar. 1979) můžeme sledovat potřebu umělců se s tímto odkazem vyrovnat.

Mlhovina v Andromedě

Graficky mimořádná Edice 13 hojně pracovala s ilustracemi vytvořenými metodou koláže a xerografie. Ilustrace Milana Kopřivy k vydání Jefremovovy Mlhoviny v Andromedě z roku 1968.

Předválečné obálky

Zdeněk Burian namaloval několik nádherných sci-fi obálek již v období před druhou světovou válkou.

Velké otazníky

Mnozí čtenáři považují za vrchol Burianovy fantastické ilustrace obrázky namalované pro knihu Velké otazníky (1967) od Ludvíka Součka.

Astronautické pistole, lasery a paprskomety

V 60. a 70. letech jsme si s oblibou hrávali s kosmickými pistolemi, které po zmáčknutí spouště divoce blikaly, popřípadě vydávaly rachtavé zvuky. Horní dvě jsou výrobky firmy Ites z roku 1966 s označením Astronautická pistole Mars. Spodní dvě se prodávaly bez označení, jistá není ani země původu. Má od nich někdo zachovalý obal?

Album U2 s Rotreklovým obalem

Slavná kapela U2 natočila v roce 1995 ve spolupráci s Brianem Enem experimentální album "soundtracků" k vesměs neexistujícím filmům. Aby album odlišila od své řadové tvorby, ukryla se pod jméno Passengers. Album prošlo bez větší pozornosti.

Naší pozornosti však neušla pozoruhodná ilustrace na obalu. Ano, jejím autorem je Teodor Rotrekl! Vydavatel použil výřezu z výtvarníkovy ilustrace z knihy Iva Štuky Šest dnů na Luně 1 (1963). Původní dvoustránková ilustrace je uvedena níže.

Časopis Věda a technika mládeži

Časopis Věda a technika mládeži (původně, od r. 1947 Mladý technik) byl na přelomu 50. a 60. let hlavním zdrojem futuristické publicistiky i vizualizací světa budoucnosti. Autorem většiny futuristických obálek byl František Škoda, obálku 1959/13 namaloval Teodor Rotrekl. Časopis po celou dobu existence vycházel ve vydavatelství Mladá fronta. Nový majitel firmy časopis přejmenoval na VTM Science a nyní magazín živoří pouze jako časopisecká příloha a webová stránka.

Planeta Eden oceněna

Akademie sci-fi, fantasy a hororu na základě hlasování udělila ocenění za nejlepší teoretický text roku knize Planeta Eden! Cenu převzali Ivan Adamovič a Tomáš Pospiszyl na slavnostním udělování cen Akademie 14. května 2011 na veletrhu Svět knihy v Praze.

Lunochod 1 Piko

Východoněmecký Lunochod 1 od výrobce PIKO obsahoval i kus "měsíčního" povrchu.

Planeta Eden

Obálka Teodora Rotrekla k prvnímu, časopiseckému vydání románu Planeta Eden od Stanislawa Lema. Technický magazín, 1959.

Stejný výjev nakreslil také Kamil Lhoták na obálku prvního knižního vydání z roku 1960.

Zápalky

Gagarin, syn Ruska

V roce 1981 vyšla v Moskvě pozoruhodná kniha Gagarin, syn Rossiji. Obsahuje dlouhou poemu Alberta Lichanova o Gagarinovi a hrdinských tradicích jeho vlasti, literárně dost banální. Mnohem zajímavější je výtvarný doprovod knihy. Jedná se o 28 celostránkových ilustrací od Kalerie a Borise Kukuljevových a Olega Ana. Umělci pocházejí z vesnice Palech s tradicí v tvorbě ikon. Stejným postupem, nanášením barevných laků, vznikly také obrazy do této knihy. Technikou i celkovým vyzněním tak začleňují Jurije Gagarina do kontinua ruské mytologie.

Rakety podomácku vyrobené

Exotický, geograficky vzdálený kosmický program bylo potřeba přizpůsobit malým domácím podmínkám. Hra na kosmonauta a na kosmodrom se stala novým prvkem v reálném světě dětí i v jeho odrazu v tehdejších médiích. Obálka časopisu Ohníček z roku 1962, autor Adolf Born.

Sovětská pohlednice k MDŽ.

Ilustrace Miloše Nesvadby ke knize Edith Andersonové Děti, psi a rakety (1959). Andersonová byla americká spisovatelka, která se vdala za Němce a strávila život v NDR.

Ilustrace od Neprakty k Pohádkám strýčka Jedličky (1963).

Desetiminutový animovaný film režiséra Dušana Vukotiče Kráva na Měsíci (Krava na Mjesecu, 1959) se stal kultovní klasikou pro generace českých dětí. Byl totiž promítán na pražské petřínské hvězdárně v rámci hromadných školních návštěv. Vukotič se po letech ke sci-fi vrátil československo-jugoslávskou koprodukcí Monstrum z galaxie Arkana (1981).

Mechanický kamarád

Obálka časopisu Ohníček z roku 1960 ilustruje krátký článek o strojové inteligenci.

Do vesmíru

Společenská hra Do vesmíru (vyrobil Směr, 1964) na principu "kloboučku - hop".

Gagarin

Poštovní obálka a známky oslavující Gagarinův let od Cyrila Boudy.

Maketa Gagarinovy rakety na alegorickém voze "ÚZK zdraví 1. máj".

Teodor Rotrekl: Gagarin. 1963.





Orchestr Gustava Broma dostal politický úkol nazpívat píseň k poctě Gagarinova letu. Byla prý hotová během dvou hodin a dodnes je pamětnickým hitem. Na YouTube jsme našli tuto verzi zpívanou pro jakési ruské důstojníky.

Volná tvorba

V 70. letech Rotrekl experimentoval s asamblážemi zalitými do pryskyřic. Tyto práce dosud nebyly vystaveny. Na obr. Zrození robotů, 1977.

Několik ze svých obrazů věnoval výtvarník motivu Jurije Gagarina. Toto je první z nich z roku 1964.

Teprve při přípravě výstavy Planeta Eden jsme objevili tento rozměrný obraz Raketa z roku 1956. Je zřejmě první Rotreklovou volnou prací s kosmickým motivem.

Planeta opic

Plakát Vratislava Hlavatého z r. 1970.

Plakáty laskavě zapůjčil obchod Terryho ponožky.