Gagarin

Poštovní obálka a známky oslavující Gagarinův let od Cyrila Boudy.

Maketa Gagarinovy rakety na alegorickém voze "ÚZK zdraví 1. máj".

Teodor Rotrekl: Gagarin. 1963.





Orchestr Gustava Broma dostal politický úkol nazpívat píseň k poctě Gagarinova letu. Byla prý hotová během dvou hodin a dodnes je pamětnickým hitem. Na YouTube jsme našli tuto verzi zpívanou pro jakési ruské důstojníky.

Volná tvorba

V 70. letech Rotrekl experimentoval s asamblážemi zalitými do pryskyřic. Tyto práce dosud nebyly vystaveny. Na obr. Zrození robotů, 1977.

Několik ze svých obrazů věnoval výtvarník motivu Jurije Gagarina. Toto je první z nich z roku 1964.

Teprve při přípravě výstavy Planeta Eden jsme objevili tento rozměrný obraz Raketa z roku 1956. Je zřejmě první Rotreklovou volnou prací s kosmickým motivem.

Planeta opic

Plakát Vratislava Hlavatého z r. 1970.

Plakáty laskavě zapůjčil obchod Terryho ponožky.

Divoká planeta

Plakát k francouzsko-českému anomovanému filmu Divoká planeta s grafikou od Rolanda Topora.

Akce Bororo

Pozoruhodný plakát Karla Vacy z r. 1973.

Japonské filmy o monstrech

Plakát Káji Saudka z r. 1971.

Plakát Miroslava Němečka z r. 1971.

Plakát Františka Kardause z r. 1956 znázorňuje hrůzu z uvolněného atomu.

Mlčící hvězda

Plakát Teodora Rotrekla na německý sf film Mlčící hvězda z r. 1960.

Muž z prvního století

Plakát na film Muž z prvního století od Jana Kubíčka z roku 1961.

Paprsky inženýra Garina

Plakát na sovětský sf film od Eduarda Hájka z roku 1965.

2001: Vesmírná odyssea

Jedním z mála západních sf filmů, který se v 70. letech dostal do české distribuce, byla Kubrickova 2001: vesmírná odyssea. Autorem plakátu z roku 1970 je Dobroslav Foll.

Laokoon

Několik pozoruhodných animovaných sf filmů vytvořil také Václav Mergl. Ve filmu Laokoon (1970) se průzkumnící ze Země setkají s nebezpečnou formou života s dokonale vyvinutým mimikri. Nebezpečný tvor byl čistě z estetických důvodů vybarven rudě, pro režiséra to však znamenalo zákaz činnosti na řadu let. Cenzoři jej podezírali z politické narážky.

Kybernetická babička

Ve stejném roce, kdy byl uveden do kin Muž z prvního století, vznikl ještě jeden vysoce zajímavý sf snímek - půlhodinová animovaná Kybernetická babička (1962), kterou volně podle námětu z povídky Ivana Klímy natočil Jiří Trnka jako výraz obav z nastupující automatizace a komputerizace.

Ikarie XB 1

Ikarie XB 1 (režie Jindřich Polák, 1963) představovala ve velkorysé produkci zcela seriózní pokus zobrazit budoucí lidstvo při dobývání vesmíru. Námět byl volně adaptován podle Lemova románu K Mrakům Magellanovým, scénář napsal spolu s režisérem Pavel Juráček.

Vynález zkázy

Nejzdařilejších z verneovských filmových adaptací režiséra Karla Zemana byl Vynález zkázy z roku 1958.

Krakatit

Prvním českým poválečným sf filmem byl Krakatit (1948) režiséra Otakara Vávry. Řada scén jako vysílač radiových vln, s nímž chtějí váleční štváči ohrozit svět, tajuplné laboratoře či exotická krasavice svádějící hlavního hrdinu působila v intencích nové socialistické kinematografie tak neskutečně, že se raději tvůrci v titulcích zaštítili větou, že se celý film odehrává ve "fantazii horečnatého snu".

Andrej Sokolov

Umělá družice jiné civilizace

Umělý mozek

Svět dvojhvězdy

Saturn - na Titanu

Měsíc

Andrej Sokolov (1931) je i u nás asi nejznámějším sovětským výtvarníkem s kosmickými náměty. Jeho styl je technicky dotažený a jeho fantazie se pustila do těch nejzazších končin. Uvedené obrazy byly vydány v SSSR v souboru pohlednic Kosmická fantazie (1963) s předmluvou bratrů Strugackých. "Tento cyklus obrazů jako by nás utvrzoval v malířově přesvědčení, že přijde doba, kdy se komunistické lidstvo stane hospodářem vesmíru," píší Strugačtí. Sokolov často spolupracoval s malířem-kosmonautem Alexejem Leonovem.

Gennadij Golobkov

Pracující kosmu

Veverka ze Země

V parku za 75. paralelou

Gennadij Golobkov (1935 - 1978) byl uměleckým protikladem Nikolaje Kolčického. Lyricky, emotivně zachycuje ideál dobových představ o suverénním dobývání vesmíru člověkem. Plátna mají silný utopický náboj. Tento optimismus byl pro výtvarníka-samouka jistou formou arteterapie - v důsledku úrazu v mládí byl totiž doživotně ochrnutý na spodní část těla. Fantastice se věnoval od poloviny 60. let do své smrti. Nebyl ilustrátorem, avšak jeho volná tvorba měla úspěchy na přehlídkách amatérských výtvarníků - svého času doputovala i do Prahy.

Nikolaj Kolčickij

Nejvýznamnější představitel sovětského "space artu" 50. a 60. let. Ilustroval řadu článků do populárních časopisů a několik naučných knih pro mládež. Řada jeho ilustrací byla napodobována či kopírována českými výtvarníky.

Scany ilustrací poskytl Jurij Zubakin z Čeljabinsku, jeho kompletní přehled Kolčického tvorby naleznete zde.

Muž z prvního století

Prvním skutečně futuristickým československým filmem byl Muž z prvního století (rež. Oldřich Lipský, 1962). Foto Karel Ješátko.

Ikarie XB 1

Polský plakát na český film Ikarie XB 1, autorka Maria Siska, 1964.

Originální plakát na Ikarii XB 1 od Teodora Rotrekla z roku 1963. Plakát vznikl zřejmě ještě před dokončením filmu, protože zobrazená kosmická loď se vůbec nepodobá filmové Ikarii.

Byl jsem družicí slunce

Plakát Adolfa Borna a Oldřicha Jelínka z roku 1959 k sovětskému filmu Byl jsem družicí slunce.

Volání dálných světů

Plakát Dobroslava Folla z roku 1959 k sovětskému filmu Volání dálných světů (režie A. Kozyr, M. Karjukov).

Vesmírný koráb Titan

Výrobce: Omnia, rok ?

Raketa Pionier

Výrobce: ZVS Dubnica. Raketa je v hlavici vybavena padáčkem, na kterém se po vystřelení snesla.

Setrvačníkové auto Mars

Výrobce: Ites, 1974. Existují varianty s koly i s kráčedly.

Robot Emil

Výrobce: vyráběno pravděpodobně v nějakém menším výrobním družstvu v 60. letech 20. století. Existuje více variant různých velikostí a barev. Podle majitele figurky, jímž je přímo Jiří Melíšek, tvůrce televizního Robota Emila, byla na hlavě figurky ještě malá žárovka.

Kosmické vozidlo II

Výrobce: Omnia, 1970.

Kosmické vozidlo

Výrobce: Igla (Trhové sviny), 1964.